Růžový kořen neboli rozchodnice růžová

Botanický popis rostliny

Rozchodnice je jednoletka, z jejíhož kořene může vyrůstat více dílčích stonků dorůstajících od 5 do zhruba 35 centimetrů. Rozchodnice roste ve výškách nad 2 000 metrů nad mořem. Je to jediný volně rostoucí adaptogen (posilující rostlina) nacházející se na českém území.

Původ a rozšíření

Celý rod Crassulaceae roste v chladných oblastech zeměkoule. Spadá sem arktická oblast, hornatý region centrální Asie, severovýchod Severní Ameriky a vysokohorská území Evropy zahrnující Alpy, Pyreneje, Karpaty, severské země a Velkou Británii. Roste však po celém světě, i když v menším množství (v ČR má status chráněná).

Využití

Rozchodnice pozitivně ovlivňuje náladu a stav vědomí. Studie potvrdila příznivý efekt na snížení depresí, zlepšení fyzického a psychického stavu a na snížení únavy po čtyřtýdenním opakovaném užívání rozchodnice. Další studie potvrdila podporující vliv rozchodnice při vzniku stresujících faktorů na hodnoty jako jsou chuť k jídlu, změny ve fyzické aktivitě, přibírání na hmotnosti a hormonálním cyklu. Příznivý kosmetický vliv se pozoroval u klinické studie, kdy se potvrdil vliv na pevnost a pružnost pokožky.

Při dávkování 340-680 mg za den extraktu z rozchodnice u smíšené populace ve věku 18-70 let bylo pozorováno snížení depresí bez vzniku nežádoucích účinků. Ve výsledcích se konfrontoval účinek rozchodnice a IMAO-A antidepresiv u mírných depresivních poruch s pozitivním pozorováním jeho vlivu za minimalizace rizika oproti antidepresivní terapii léčivy.

Výše je zmiňován jeho adaptogenní účinek. Ten konkuruje samotnému ženšenu, přestože neobsahuje kofein. Zlepšuje paměť a zvyšuje bdělost zvýšením hladiny dopaminu, zvyšuje imunitní reakce organismu a koriguje hladiny plasmatického cukru.

Vhodná je k užívání při sportování a v zátěžových situacích, kde vzniká stres a probíhá velká spotřeba energie. Aktuálně se užívá u vytrvalostních sportovních disciplín a také u silových, bojových sportů. Nadzemní část rozchodnice se v některých částech světa užívá běžně jako složka potravy přidáváním do salátů (převážně v asijské části světa).

V lidové terapii se užívá a doporučuje při mnoha rozličných stavech od nekomplikovaných únav a depresí až po preventivní užití při imunitních deficitech a rakovinách. Doporučuje se také při nachlazení, chřipce a migrénách. V Rusku a Skandinávii je po staletí užíván k vyrovnání se se stresujícím a studeným místním prostředím.

Užívání rozchodnice není vhodné pro těhotné a kojící ženy.

Účinné látky

V kořeni rozchodnice bylo doposud identifikováno kolem 140 chemických sloučenin. Rozchodnice obecně obsahuje fenolické látky, rozvin, rosin, rosarin, organické kyseliny, terpenoidy, fenolové kyseliny, flavonoidy, antrachinony a alkaloidy, přičemž obsah, podíl a přítomnost jednotlivých složek se liší v závislosti na druhu. Ruské a bulharské odrůdy obsahují navíc geraniol a myrtenol.

Rhodiolosid a tyrosol jsou pravděpodobně látky nesoucí specifický terapeutický účinek. Podány samostatně nemají žádný efekt, nicméně společně s přítomností další sloučenin mají léčebné účinky. Rosaviny, tedy rozvin, rosarin a rosin jsou látky, které nejspíše ovlivňují a zvýrazňují efekt ostatních sloučenin. Dále jsou zde přítomné látky jako proanthocyanin, quercetin, gallová kyselina a kempferol, které mají prokázaný antioxidační účinek a podporují ostatní látky v celkovém účinku.

Tradiční dávkování

Používanou částí je kořen.

Lze připravit odvar nebo konzumovat mletý syrový rozmíchaný s tekutinou. Při přípravě prášku máme dobrou zkušenost s použitím šejkru, který se používá na zelený ječmen. Při promíchávání můžete medicínu naprogramovat dle potřeb :-) Dávkování je individuální dle stavu jak fyzického tak psychického. Začínáme na menších dávkách které lze postupně navyšovat dle individuální reakce organismu do požadovaného účinku.

Tinkturu si můžeme připravit z 50 g prášku umletého z dobře usušeného kořene. Zalijeme 1 litrem 60% ethanolu, nechá se 10-14 dní louhovat. Užívá se 20-30 kapek ráno a odpoledne po dobu 1 měsíce.

Termín adaptogen je pojem z alternativní medicíny, který označuje rostlinný produkt zvyšující odolnost organismu proti stresovým situacím, jako je zranění, úzkost nebo tělesná únava; zlepšují schopnost odolávat změněným podmínkám (adaptovat se na ně, přizpůsobit se jim). Termín vytvořil ruský vědec Nikolaj Lazarev v roce 1947. Lazarev vytvořil kriteria, podle kterých se posuzuje, zda rostlina patří mezi adaptogeny:

1. Musí mít jen minimální nepříznivé působení na fyziologické funkce organismu.
2. Musí zvyšovat odolnost organismu proti nepříznivým vlivům nikoliv specifickým účinkem, ale prostřednictvím široké škály fyzikálních, chemických a biochemických faktorů.
3. Musí mít celkově normalizující účinek, zlepšující všechny stavy a nezhoršující žádný z nich.

Udává se, že adaptogenní rostlinné  drogy jsou jedinečné oproti jiným látkám ve své schopnosti udržovat rovnováhu hormonů a imunitního systému. Pomáhají organismu udržovat optimální homeostázu. (Homeostáza je schopnost organismu udržovat stabilní vnitřní prostředí.) https://cs.wikipedia.org/wiki/Adaptogen