Byliny (SP)

Kozinec blanitý je v tradiční čínské medicíně užíván po tisíce let. Má primární účinek především na imunitní systém, čímž podporuje přirozenou obranyschopnost a odolnost organismu. Kozinec je mimo to významný adaptogen. Adaptogeny obecně jsou látky, které pomáhají přizpůsobit a zvyšovat odolnost organismu proti nepříznivým vlivům jako je stres, fyzická únava a další.

Lékořice lysá – Glycyrrhiza glabra je tradiční bylinou, jež je vzpomenuta již v prvním čínském atlase rostlin datovaném 3 000 let p. n. l. Lékořice lysá je typická svou sladkou chutí, kterou většina lidí zná z dob dětství jako pendrek.

Citronelová tráva je vytrvalá a statná rostlina vytvářející mohutné trsy, které se skládají z dlouhých, tenkých šedozelených listů, jež bývají dlouhé až 150 cm. Semena se vytvářejí jen vzácně, a proto se citronelová tráva rozmnožuje převážně vegetativně.

Byliny dovezené k nám ze Středomoří mají nádech zvláštnosti i proto, že u nás ve volné přírodě nerostou. Mezi ně patří i levandule. Kvůli fytoterapeutickým účinkům se pěstuje také u nás, vyžaduje však teplou polohu a lehčí půdu s obsahem vápna. Levandule lékařská pomáhá najít lepší spánek, pomáhá nám relaxovat.

Lichořeřišnice větší (lat. Tropaeolum majus) je unikátní rostlinka původem z Jižní Ameriky, dovezená jako okrasná květina.

Lopuch větší, lat. Arctium lappa, je vysoká dvouletka dorůstající výšky až 2,7 m. Předmětem sběru je kořen, který je vřetenovitý, šedohnědý, uvnitř bílý a někdy sahá až do hloubky 80 cm. Listy jsou veliké, srdčité, s dlouhým řapíkem, zespod pokryté bílými chloupky.

O mimořádných účincích této rostliny veřejnost poprvé informoval známý sibiřský etnograf G. N. Potatin na konci 19. století. Jako první prokazoval účinky této rostliny A. A. Saratikov v roce 1947, kdy ji zkoušel u pacientů trpících všeobecnou mentální slabostí.

Marco je jednoletá keřovitá bylina pocházející z peruánských And, je známá svojí intenzívní vůní. Velmi často se vyskytuje jako křoví na vlhkých a blátivých březích řek v pobřežních oblastech, andských údolích a na okrajích pralesa.

Marocká máta vyniká svou intenzivní příjemnou mátovou, peprmintovou vůní. Chuť marocké máty je oproti mátě běžné intenzivněji mátovější, není nahořklá. Silice pro potravinářský průmysl či výrobu žvýkaček se získávají z této máty. Používá se do čaje Touareg, ale také jako samostatný nápoj tajine.

Masticha Chios, lat. Pistacia lentiscus, je dvoudomý stálezelený strom dorůstající výšky až 5 m. Roste v suchých a skalnatých oblastech kolem evropského Středomoří. Listy stromu masticha jsou střídavé, kožovité, tmavě zelené a bývají dlanitě zpeřené, květenství je drobné.

Máta peprná je bylina dosahující výšky až jednoho metru, známá pro svoji silnou aromatickou vůni. Kromě chuťového zážitku po pozření kvalitního nálevu je užívána především pro svůj blahodárný účinek na trávicí trakt. Starý zvyk podávat po jídle snítku máty na lepší trávení není tedy beze smyslu.

Pražená forma tradičního jihoamerického rostlinného čaje maté z cesmíny paraguayské. Na rozdíl od zeleného maté má maté pražené vyšší obsah účinných látek. Maté má příznivý vliv na renální eliminaci – odstranění škodlivin z organismu prostřednictvím ledvin,